Kutná Hora | |
---|---|
základní data | |
status: | město |
NUTS 5 (obec): | CZ020 533955 |
kraj (NUTS 3): | Středočeský kraj (CZ020) |
okres (NUTS 4): | Kutná Hora (CZ0205) |
obec s rozšířenou působností: | Kutná Hora |
pověřená obec: | Kutná Hora |
historická země: | Čechy |
katastrální výměra: | 33,05 km² |
obyvatel: | 21 604 (2. 1. 2009) |
zeměpisná šířka: | 49° 57' 00" s. š. |
zeměpisná délka: | 15° 16' 01" v. d. |
nadmořská výška: | 254 m |
PSČ: | 284 01 |
základní sídelní jednotky: | 33 |
místní části: | 12 |
katastrální území: | 7 |
Adresa městského úřadu: | Městský úřad Kutná Hora Havlíčkovo náměstí 552 284 24 Kutná Hora |
starosta: | Ivo Šalátek |
Historie Kutné hory je nerozlučně spojena s dolováním stříbrných rud na zdejším území. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě.
Známé počátky dolování stříbra spadají do druhé poloviny 13. století, ale již v 10. století byly na nedalekém hradišti v Malíně - významném sídle rodu Slavníkovců, raženy stříbrné denáry a je tedy pravděpodobné, že surovinovou základnu tvořily povrchové partie ložisek stříbrných rud v blízkém okolí hradiště.
V roce 1142 byl velmožem Miroslavem z Cimburka (významný šlechtic z okruhu knížete Vladislava II.) v blízkém Sedlci založen cisterciácký klášter jako první tohoto řádu v Čechách. Je pozoruhodné, že tento klášter byl oproti obvyklým zásadám zakládání cisterciáckých klášterů té doby založen na již kultivovaném území. To by spolu se skutečností, že mateřský klášter ve Valdsassen v Horní Falci patřil do tzv. Morimonské linie cisterciáckých klášterů věnujících se důlnímu podnikání, nasvědčovalo tomu, že již tehdy byla zdejší naleziště stříbra známa.
První písemné zmínky o zdejších stříbrných nalezištích pocházejí z roku 1260. Podle legendy byly objeveny mnichem Antoněm při práci na klášterní vinici. Když si po těžké práci na chvíli zdříml, tak mu u hlavy vyrostly tři stříbrné pruty. Mnich označil místo nálezu kutnou a nález ohlásil v klášteře.
Na konci vlády krále Přemysla Otakara II. vznikl název původní hornické osady Cuthna antiqua - Stará Kutna. V roce 1290 došlo k legendárnímu sběhu lidí ke Kutně, vypukla stříbrná horečka a bylo zde chaoticky vybudováno důlní městečko pro desetisíce horníků. Město se stalo královským a bylo vybavováno četnými výsadami.
Kolem roku 1300 král Václav II. vydal královské horní právo - v té době moderní zákoník upravující důlní podnikání, na jehož základě si král zajišťuje svůj podíl z dolování tzv. urburu.
Václav II. v té době provedl rovněž mincovní reformu a nahradil do té doby používané různorodé denárové mince vyráběné v mincovách v různých městech novou jednotnou mincí - tzv. pražským grošem.
Zrod města uspíšilo i vybudování zprvu provizorních městských hradeb postavených na ochranu dolů před vpády římského krále Albrechta I., který se chtěl neúspěšně zmocnit Kutné Hory při svých taženích v letech 1304 a 1307.
Vzestup moci města byl doprovázen budováním výstavných kostelů a sídel německého městského patriciátu, do jehož rukou se přesunula i královská správa města.
Od poloviny 14. století sice těžba stříbra klesala, ale město přesto neztratilo svůj význam a Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV.
Do husitských válek vstoupila Kutná Hora se svým německým patriciátem na straně císaře Zikmunda. Do městských dolů bylo v té době svrženo na dva tisíce zajatých husitů. Po Zikmundově ústupu bylo město poprvé vypáleno v roce 1422 a poté v roce 1424 za tažení Jana Žižky. Provoz mincovny ve Vlašském dvoře byl přerušen a rovněž byly zničeny mnohé šachty.
Dolování bylo s velkými náklady obnoveno na nových ložiscích již mimo vnitřní město a Kutná Hora se opět stala významným královským městem. V roce 1448 byl na zemském sněmu pořádaném ve Vlašském dvoře přijat za zemského správce pozdější král Jiří z Poděbrad a v roce 1471 se zde uskutečnila volba krále Vladislava Jagellonského.
V Kutné Hoře pak vyrostly mnohé pozdně gotické stavby, obnovena byla i výstavba kostelu sv. Barbory.
Úpadek dolování nastal v polovině 16. století, protože rudní žíly směřují stále do větších hloubek. Další ránu zasadil koncem 16. století především obrovský příliv stříbra z Ameriky a po třicetileté válce nastal konec dolování stříbra.
Pokusy dolovat stříbro se poté sice pořád objevovaly, ale byly převážně neúspěšné.
Za druhé světové války zahájila německá okupační správa těžbu olověných a zinkových rud, v níž se po válce pokračovalo až do roku 1991, kdy byl poslední důl uzavřen.
Historické centrum Městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory
a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu
světového dědictví UNESCO. Město Kutná Hora je členem evropského projektu EUROMINT, jehož cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých
a raně novověkých mincovnách.
Omlouvám se neuvedeným autorům: Některé texty převzaty z Wikipedie, ale zdaleka tam nejsou informace o většině památek Kutné Hory jako jsou zde.
Zdroje : texty - oficiální web města Kutná Hora www.kutnahora.cz
fotografie: Jaromír Procházka, Dušan Lapáček,
Jiří Dostál, Pavel Ladra