Kutná Hora

SEDLECKÝ KLÁŠTER S CHRÁMEM NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Sedlecký klášter náležel na přelomu 13. a 14. století k nejvýznamnějším církevním ústavům v Čechách. Bohatství, které mu plynulo z nepřímé účasti na kutnohorském dolování, bylo obrovské a umožnilo rozsáhlou stavební činnost, z níž se dodnes dochovala významná část.

Konventní kostel Nanebevzetí P. Marie byl vystavěn v letech 1282-1320 jako stavba katedrální s ochozem a věncem kaplí. Šlo o monumentální založení přesahující vše, co v té době v kostelním stavitelství v Čechách existovalo. 21. dubna 1421 klášter a spolu s ním i katedrála podlehl útoku husitských vojk a vyhořel. Dlouhá léta pak čekal na svou obnovu. Poslední velké vzepjetí prožil sedlecký klášter na přelomu 17. a 18. století za opata Jindřicha Snopka, který inicioval velkorysou obnovu katedrály Nanebezvetí P. Marie i celého areálu. Umělecky se zde uplatnil především vynikající stavitel českého baroka Jan Blažej Santini (1677-1733). Objevný styl, který uplatnil především v katedrále (tzv. barokní gotika), nemá v Evropě obdoby a spojuje oba slohy v pozoruhodné jednotě.

Změny doznal i nteriér chrámu, kde pracovali nejlepší malíři své doby: Leopold Willmann (1630-1706), Jan Kryštof Liška (1650-1712) a především Petr Brandl (1668-1735). Přestavba se dotkla i dalších klášterních budov, především pak hřbitovní kaple Všech svatých - Kostnice. Poslední etapa nákladného znovuzrození se týkala refektáře, kde vznikly rozsáhlé fresky J. T. Suppera (1712-1771) s námětem Čtrnácti pomocníků, patronů obnoveného kláštera. Nová doba rozkvětu měla vyměřeno pouze sto let. nařízením císaře Josefa II. (1780-1790) byl cisterciácký klášter v roce 1783 zrušen, jeho sedmnáct mnichů přeloženo do jiných ústavů, kostel odsvěcen a dočasně využíván jako sklad mouky.

Poslední etapa dějin začala roku 1812, kdy do opuštěných budov byla z nedalekého Golčova Jeníkova přenesena tabáková režie. Pozdější výstavba přilehlé vsi zčásti setřela monumeltální rozsah celého areálu. Až na část obvodového zdiva zcela zmizel kostel sv. Filipa a Jakuba doložený již ve 13. století a četné hospodářské budovy. Přes všechny moderní změny tvoří sedlecká katedrála i další budovy vynikající soubor, který byl společně s významnými kutnohorskými stavbami zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Otevírací doba katedrály Nanebevzetí P. Marie:
otevřeno denně
duben - říjen 9:00 - 17:00 hod. / neděle pouze 12:00 - 17:00
listopad - březen pouze na objednávku

Vstupné: 
dospělí 30,- Kč 
děti, studenti 20,- Kč

Společné vstupné do Kostnice a Katedrály Nanebevzetí Panny Marie: 

dospělí: 70,- Kč 
děti, studenti: 40,- Kč 

k o n t a k t y :
telefon: +420 327 561 143 (fara), +420 606 647 996
e-mail: koubsky@kostnice.cz

 

   

Zdroje : texty - oficiální web města Kutná Hora www.kutnahora.cz

              fotografie: Jaromír Procházka, Dušan Lapáček, Jiří Dostál, Pavel Ladra
 

Copyright (c) 2006  - Design by www.kutna-hora.wz.cz

 

Antik / ramování / Pálení laserem Taneční škola /  Autoimunitní nemoc - Lupus / Logistický audit / Čáslavsko.net / Masáže Pardubice /