Kutná Hora
SEDLECKÝ KLÁŠTER S CHRÁMEM NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
Sedlecký
klášter náležel na přelomu 13. a 14. století k nejvýznamnějším církevním ústavům
v Čechách. Bohatství, které mu plynulo z nepřímé účasti na kutnohorském
dolování, bylo obrovské a umožnilo rozsáhlou stavební činnost, z níž se dodnes
dochovala významná část.
Konventní kostel Nanebevzetí P. Marie byl vystavěn v
letech 1282-1320 jako stavba katedrální s ochozem a věncem kaplí. Šlo o
monumentální založení přesahující vše, co v té době v kostelním stavitelství v
Čechách existovalo. 21. dubna 1421 klášter a spolu s ním i katedrála podlehl
útoku husitských vojk a vyhořel. Dlouhá léta pak čekal na svou obnovu. Poslední
velké vzepjetí prožil sedlecký klášter na přelomu 17. a 18. století za opata
Jindřicha
Snopka,
který inicioval velkorysou obnovu katedrály Nanebezvetí P. Marie i celého
areálu. Umělecky se zde uplatnil především vynikající stavitel českého baroka
Jan Blažej Santini (1677-1733). Objevný styl, který uplatnil především v
katedrále (tzv. barokní gotika), nemá v Evropě obdoby a spojuje oba slohy v
pozoruhodné jednotě.
Změny doznal i nteriér chrámu, kde pracovali nejlepší malíři své doby: Leopold Willmann (1630-1706), Jan Kryštof Liška (1650-1712) a především Petr Brandl (1668-1735). Přestavba se dotkla i dalších klášterních budov, především pak hřbitovní kaple Všech svatých - Kostnice. Poslední etapa nákladného znovuzrození se týkala refektáře, kde vznikly rozsáhlé fresky J. T. Suppera (1712-1771) s námětem Čtrnácti pomocníků, patronů obnoveného kláštera. Nová doba rozkvětu měla vyměřeno pouze sto let. nařízením císaře Josefa II. (1780-1790) byl cisterciácký klášter v roce 1783 zrušen, jeho sedmnáct mnichů přeloženo do jiných ústavů, kostel odsvěcen a dočasně využíván jako sklad mouky.
Poslední etapa dějin začala roku 1812, kdy do opuštěných budov byla z nedalekého Golčova
Jeníkova přenesena tabáková režie. Pozdější výstavba přilehlé vsi zčásti setřela
monumeltální rozsah celého areálu. Až na část obvodového zdiva zcela zmizel
kostel sv. Filipa a Jakuba doložený již ve 13. století a četné hospodářské
budovy. Přes všechny moderní změny tvoří sedlecká katedrála i další budovy
vynikající soubor, který byl společně s významnými kutnohorskými stavbami zapsán
na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Otevírací doba katedrály Nanebevzetí P. Marie:
otevřeno denně
duben - říjen 9:00 - 17:00 hod. / neděle pouze 12:00 - 17:00
listopad - březen pouze na objednávku
Vstupné:
dospělí 30,- Kč
děti, studenti 20,- Kč
Společné vstupné do Kostnice a Katedrály Nanebevzetí Panny Marie:
dospělí: 70,- Kč
děti, studenti: 40,- Kč
k o n t a k t y :
telefon: +420 327 561 143 (fara), +420 606 647 996
e-mail: koubsky@kostnice.cz
Zdroje : texty - oficiální web města Kutná Hora www.kutnahora.cz
fotografie: Jaromír Procházka, Dušan Lapáček,
Jiří Dostál, Pavel Ladra
Antik / ramování / Pálení laserem / Taneční škola / Autoimunitní nemoc - Lupus / Logistický audit / Čáslavsko.net / Masáže Pardubice /
